Senomaty postihovaly povodně po celou jejich historii, ve vzdálené minulosti šlo zejména o povodeň v roce 1609, kdy voda protrhla dva rybníky a odplavila jeden mlýn, a o povodeň v roce 1872, kdy došlo k historicky patrně největší povodni na Rakovnickém potoce, kterou byla v Senomatech postižena všechna stavení. V nedávné historii došlo v Senomatech k povodním způsobeným rozvodněním Rakovnického potoka v letech 1981, 2002 a 2012. Přestože tyto povodně – zvláště poslední dvě – velká část obyvatel Senomat osobně pamatuje, nebyla k nim dohledána fotodokumentace v místních ani veřejných zdrojích. Jsou však dochovány záznamy v tisku, např. tento k
povodni v roce 2002 v Rakovnickém deníku:
„V Rakovníku musel být vyhlášen stav ohrožení. V Senomatech s povodní bojovali celou noc. Voda stoupala velmi rychle. Nikdo nevěřil, že se koryto Berounky zvedne o několik metrů. Nikdo to totiž ještě nezažil.“
Jak dále vyplývá z podkladů pro stanovení záplavového území Rakovnického potoka, které poskytlo Povodí Vltavy, státní podnik, (v rozsahu dokumentace zpracované rovněž Povodím Vltavy, státní podnik, v říjnu 2007) a které bylo potvrzeno vydáním příslušného sdělení Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 21. 10. 2008, č.j. 127554/2008/OŽP-Bab, přímý dopad na zastavěné území Senomat jednoznačně hrozí a taková povodeň může kdykoliv přijít.
Kromě povodňového nebezpečí představovaného rozlitím Rakovnického potoka se městyse Senomaty týká i riziko z přívalových povodní, které splavují bahno z okolních polí, které následně ničí obecní infrastrukturu a poškozují i objekty soukromých vlastníků. Příkladem této epizody byla přívalová povodeň v roce 2019, ze které pocházející následující fotografie.
|
Zničená cesta v Senomatech po bleskové povodni v roce 2019
Splach z pole u domu čp. 61 v Nouzově po bleskové povodni v roce 2019