B. Věcná část

Charakteristika zájmového území

Senomaty jsou městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, který leží 45 km západně od okraje Prahy. Na východní hranici správního obvodu městyse přímo navazuje správní obvod města a ORP Rakovník, přičemž vzdálenost mezi obytnou zástavbou obou sídel činí cca 4 km. Městys má rozlohu 14.1 km² a podle údajů ČSÚ k 1. 1. 2023 zde žije 1286 obyvatel. Senomaty se skládají ze tří (3) částí, z nichž každá má vlastní katastr –

• samotné Senomaty (19,4 km² a 957 obyvatel),
• Nouzov                      (1,3 km² a 142 obyvatel) a
• Hostokryje                  (3,4 km² a 123 obyvatel).

Vodopis a geomorfologie

Senomaty se nachází v údolí Rakovnického potoka, které se rozprostírá směrem od západu po severovýchod.

Hostokryje a Nouzov se nacházejí na vyvýšených polohách svahů z jihu a severu katastru městyse. Reliéf širší oblasti kolem městyse je typicky pahorkatinný, ve kterém můžeme pozorovat četná údolí vodních toků a převážné ploché vyvýšeniny. Průměrná nadmořská výška katastru celého městyse je 336 m n. m., ovšem v nejvyšších polohách na severu a jihu můžeme nalézt vrcholy ve výšce těsně přesahující 400 m n. m.   Na severovýchodním a východním okraji katastru, kde jsou svahy údolí strmější, se nachází lesy. Na území Senomat existují v malé míře také chmelnice a ovocné sady, kterým se zde daří díky místnímu klimatu.

Klimatické poměry

Městys se nachází v mírně teplé oblasti. Díky tomuto reliéfu je okolí intravilánu městyse velice vhodné pro zemědělské využití a orná půda tvoří více než polovinu z celkové plochy.

Základní rysy podnebí regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.

Srážky

V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 638 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %).

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní.

Sníh a sněhová pokrývka

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní).

Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmožskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek.

Protipovodňová opatření v zájmovém území

O zvyšování protipovodňové retence území se uvažuje budováním přírodě blízkých opatření - vodních nádrží a vodních děl, která by mohla pomoci při zvládání povodní svou retenční schopností vodních toků.